2. rok (sophomore year 2015/2016)

Vztahy s profesory podruhé!

Každé pondělí a pátek chodíme v 5 odpoledne na fotbálek s několika ostatními studenty a třemi profesory. Příští rok jeden z nich odchází učit jinam, a tak jsme se s ním dneska byli rozloučit u jednoho z těch druhých dvou profesorů doma. Bylo to absolutně neformální – měli jsme tam všechno od džusu po kanadskou whisky (profesor, u kterého to bylo, je kanaďan).

Zase jednou jsem měli možnost mluvit s profesory jako s někým, před kým se nebojíme promluvit při lekci. Bavili jsme se o všem možném, třeba o sportu, jejich akademické práci, našich akademických záměrech nebo o životě v různých zemích (bylo nás tam okolo 10 a všichni jsme byli z jiných zemí, jen jeden kluk z USA). Podle mě je to obrovská výhoda malých (často Liberal Arts) škol. Pokud je student proaktivní, dokáže si vybudovat super vztah s profesory, kteří dělají věci, které toho studenta zajímají. Na toto se na velkých školách nedá vůbec pomýšlet.

Samozřejmě, někdo by to nazval lezením do “p……,” ale já to vidím jinak. Je to spíš opravdu budování vztahů a doslova přátelství, protože, věřte tomu nebo ne, profesoři a profesorky jsou taky lidé! Nejsou to (jenom) nudný zlomyslný svině, co spí v knížkách; jsou to většinou super zajímaví lidé, se kterými se dá vést celonoční úžasná konverzace. To je dost rozdílné od podlézání, které se většinou ukazuje jako smích při každém stupidním vtipu nebo přikyvování ke všemu, co profesor řekne. Pokud si někdo uchová autenticitu, nedá se o podlézání mluvit. Určitě se s profesory někdy zkuste pobavit nebo je někam pozvat na oběd, budete překvapení, kolik z nich přijme!

Pokud jste zvědaví, tady jsou školní profily těch třech profesorů:

Shane (Kanada)

Gill (Francie)

Tomás (Argentina)

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *