2. rok (sophomore year 2015/2016)

Memorizování vs. učení

 

Jako čtenář tohoto či pododbného blogu bych sám nejspíš vyhledával rozdíly, na které bych případně mohl v USA na vysoké narazit. Jeden takový už dost ohraný argument je, že v USA se nic nememorizuje a místo toho se píšou eseje. Psaní esejů ale bolí – musí se u toho přemýšlet. Pro někoho je prostě jednodušší do sebe něco narvat a pak to vypustit po testu. Je ale pravda, že psaní esejů také vyžaduje určitou znalost faktů. Jenže esej a test opravdu nemají nic společného.

Můžete si vyhledat definici eseje v českém jazyce, nebo si prostě jednu přečíst. Zjistíte, že je to článek dlouhý 5-40 stran, ve kterém argumentujete a obhajujete určitou pozici a používáte k tomu materiál, který jste probrali během lekcí. A často musíte dělat i vlastní výzkum (profesoři samozřejmě píšou z vlastního výzkumu). Často to skončí tak, že píšete asi 10 hodin čistého času a nic se nazpaměť neučíte. Místo toho ty knížky otevřete, čtete a analyzujete tolikrát, že vám to v paměťi stejně uvízne. Konečný výsledek je tedy článek, který rozumně a logicky obhajuje určitý úhel pohledu na daný problém. Pokud to dává smysl a profesor/ka to uváží jako solidní myšlení, máte za A. Pokud ne, za A nemáte.

Musím přiznat, že mi to dělalo v prváku strašné problémy. Studenti z USA jsou na to zvyklí a píšou eseje už na střední, znají tedy základní strukturu atd. Nejsem příznivec memorizace, a tak se mi ten nápad hrozně líbí, i když jsem si to opravdu musel napřed vytrpět. Nedávno jsem slyšel, že studenti na Erasmu v Evropě také píšou eseje a to mě hrozně potěšilo. Ze střední si pamatuju pouze a jen jak vytisknout tahák v co nejmenší velikosti písma a kde ho schovat tak, aby to učitel neviděl. Moc jsem se na gymplu teda nenaučil. Alespoň ne tolik, jak moc bych za ten čas strávený studiem očekával.

Vzpomněl jsem si na toto téma po testu z mikroekonomie – to je do určitého stupně memorizace fakt, matematických vztahů atd. Samozřejmě ne úplně, jen ty základy se musí vytrpět. Jenže jsem teď zjistil, že součástí finální zkoušky je kromě testu taky esej, kde musíme použít k analýze, co jsme se naučili. To už je jiná. Jednak je to možnost, jak pochopit, jak se všechno aplikuje a jak se tato znalost dá použít v realitě. No a člověka to začne bavit – přestane se na to dívat jako na “úkol” a začne to vidět jako něco, co chce dobře vypracovat aby sám viděl, že se něco naučil a mohl to popřípadě použít v budoucnu. Eseje píšu rád i nerad. Jsem si ale jistý, že je to skvělá cesta, jak vybudovat své dovednosti a přemýšlení. Hlavně když si přečtete esej, kterou napsal nějaký známý ekonom, politik nebo filozof. Styl psaní a logického uvažování je obdivuhodný.

Tady je jeden příklad eseje: 09180801Kostlan – zalomena

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *