1. rok (freshman year 2014/15)

Angličtina

52e3853d3674ecce8837c7393482b98d27f9074e-800x800

Hodně lidí se mě ptá, jaká je výuka v agličtině a jestli se se všemi domluvím bez problému. Musím přiznat, že začátky byly celkem krušné. Myslel jsem si, že mám angličtinu fakt dobrou a už není moc věcí, které bych se mohl naučit. Jednoduše jsem byl dost naivní na to, abych se na osobu v zrcadle díval skoro jako na rodilého mluvčího. Nope.

Když jsem poprvé přijel, všichni si hned všimli mého „ruského“ přízvuku. Ano, ukrutně jsem se ho snažil zamaskovat a znít jako rodilý mluvčí (a taky jsem dlouho věřil, že se mi to perfektně daří!), ale mé sebevědomí obdrželo tvrdou ránu, když mi jeden z mých spoluhráčů pustil video, kde jsem promluvil.

Mimo přízvuk, který sám o sobě prakticky žádný problém nepředstavuje, jsem ale měl problém s akademickou angličtinou – tedy s tou, kterou využíváme ve škole k psaní esejí a vůbec k nějaké formálnější komunikaci. Jednoduše mi chyběla odbornější slovní zásoba a gramatické znalosti odpovídající úrovně. To jsem se ale (až někdy otrocky tvrdou) prací na úkolech, kde jsem si překládal každé třetí slovo, docela rychle doučil. Hlavně proto, protože většina úkolů se skládala z přečtení části nějaké knihy. No a s gramatikou mi strašně pomohli kluci z fotbalu, kteří mi opravovali eseje a vysvětlovali proč to takhle nejde. Bez nich by to bylo hodně těžké. Máme sice na kampusu dostupné „Writing Center,“ ale kluci mi pomohli mnohem víc. Ohledně mých proseb byli, a pořád jsou, parádní a velmi ochotní! Samozřejmě se ale pořád musím mnohému učit!

No a angličtina, kterou se bavíme mezi sebou? Tak to byl ten nejmenší problém. Přijel jsem víc než dostatečně vybavený na to, abych neměl větší problém se s někým na něčem domluvit nebo někomu něco říct a použít při tom i jiná slovíčka než „good,“ „crazy,“ „awesome,“ „bad,“ a tak. Postupem času jsem se naučil obrovské množství slangových výrazů (a samozřejmě nadávek, co si budeme povídat) a když jsem se ke konci prváku kluků zeptal, jestli na mě kluci pozorují nějaké zlepšení co se týče angličtiny, řekli mi, že dost výrazné. Ono s tou angličtinou se domluvíte i s úplnými základy. Někteří studenti dokonce přijeli a ve „větě“ řekli „I go eat now!“ Někdo by to na univerzitním kampusu, kde je skvělá angličtina brána za samozřejmost, nečekal. Ale naše škola má skoro 40% mezinárodních studentů a tím se taky řadí na první příčku v počtu zahraničních studentů ze všech akreditovaných univerzit v USA! No a taky z tohoto důvodu se u nás nedostatky v angličtině hodně tolerují, což mi nějak nevadí, protože samozřejmě ještě teď dělám hodně chyb. Nicméně, po roce konečně rozumím textu hudby (někdy mám ale problém s rapem a tak dále), rozumím vtipům a konečně i různým přízvukům!

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *